1) přesně určíme náplň hlavní a doplňkové činnosti dle zakládajících listin, zřizovacích listin, stanov. V případě výhodnosti z daňového hlediska možno zvážit přeřazení, změnu specifikace činností.
2) evidujeme příjmy z doplňkové činnosti, pronájmu, reklam. K těmto příjmům přiřadíme náklady přímé, dle odborného odhadu režijní náklady, odpisy, mzdy. Zvlášť je nutné evidovat nedaňové náklady.
3) evidujeme dotace a náklady související s dotacemi, většinou se rovnají.
4) hlavní činnost rozdělíme dle jednotlivých činností (např. vystavování dokladů pro klienty, vydávání časopisů, jednotlivé akce) a ke každé z těchto činností/akcí evidujeme přímé náklady, v poměrné výši dopočítáme režijní náklady, mzdy, odpisy. Zvlášť je nutné evidovat nedaňové náklady.
5) sestavíme tabulku:
a)jednotlivá činnost/akce v rámci hlavní činnosti: výnosy, daňové náklady, zisk/ztráta.
b)jednotlivá činnost/akce v rámci hlavní činnosti: výnosy, daňové náklady, zisk/ztráta.
§18/4a): předmětem daně nejsou příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za
podmínky, že náklady podle tohoto zákona (tj. daňově uznatelné) v souvislosti
s prováděním těchto činností jsou vyšší. Činnosti, které souvisí s posláním těchto
poplatníků jsou stanoveny statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými
listinami.
§18/6: U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4a)
posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá
činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kde dosažené příjmy jsou
nižší nebo rovny než související náklady vynaložené na jejich dosažení, zajištění a
udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady vynaložené
na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednot-
livých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.
§23/5: Náklady související s druhem činností nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu
činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně,
ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům souvisejícím s druhem činnosti
nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou
předmětem daně a nejsou osvobozeny.
6) Zbylé náklady přiřadíme k příjmům, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozeny (úroky, dary, členské příspěvky)
7) V daňovém přiznání
ř.10- hospodářský výsledek
ř.100- vyloučíme dary
ř.101- vyloučíme úroky z běžného účtu (úroky z termínovaného vkladu se nevylučují)
-vyloučíme příjmy z dotací
-vyloučíme příjmy z jednotlivý činností v rámci hlavní činnosti, které jsou ztrátové
(bod 5)
Ř.110- vyloučíme příjmy z členských příspěvků (pokud je členství nepovinné – §19 ZDP)
ř.40- vyloučíme náklady, které nebyly přiřazeny k jednotlivým činnostem (bod 6.)
-vyloučíme náklady, které souvisejí s dotacemi
-vyloučíme náklady z jednotlivých činností v rámci hlavní činnosti, které jsou ztrátové
-vyloučíme NEDAŇOVÉ náklady, které souvisejí s příjmy z doplňkové činnosti, příjmy
z nájmů a reklam, s příjmy z jednotlivých činností v rámci hlavní činnosti, které jsou
ziskové
Základ daně na ř. 200 odkontrolovat na : daňový zisk/ztráta doplňková činnost+ daňový zisk/ztráta z pronájmu+ daňový zisk/ztráta z reklam+ daňový zisk z jednotlivých činností v rámci hlavní činnosti.
————————————————————————————————————————–
K problematice §20/7 a §23/3a) bod 9 zákona o dani z příjmů.
§20/7: Poplatníci vymezení v §18 odst.3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně dále snížit až o 30%, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích…. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
§23/ 3a) bod 9: výsledek hospodaření se zvyšuje o prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle §20/7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků.
Žádný předpis nestanoví, jakým způsobem podmínku naplnit. Ušetřenou část daně bychom měli být schopni doložit. Jedná se o částku na ř. 251 daňového přiznání x sazba daně 19%. Nikde se však o ní neúčtuje. Můžeme to doložit, pokud organizace má v následujících obdobích činnosti, které nejsou předmětem daně, tj. příjmy z hlavní činnosti, která je ztrátová a náklady související s touto činností činí alespoň vypočítanou úsporu daně. Tuto podmínku nemohou splnit organizace, které končí činnost, nebo mají pouze příjmy, které jsou předmětem daně (tj. příjmy z vedlejší činnosti, ziskové hlavní činnosti).
§38m/7: Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník uvedený v §18/3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle §23 odst. 3 písm. a) bod 9.
V případě, že organizace nemá doplňkovou činnost a má příjmy pouze z dotací, členských příspěvků, úroků z běžného účtu a všechny činnosti v rámci hlavní činnosti jsou ztrátové, nemusí podávat daňové přiznání. V tom případě ale je nutné oznámit tuto skutečnost správci daně, jinak správce daně vyzve organizaci k podání daňového přiznání.