Určeno pro obce aneb trochu demokracie neuškodí
Co je to vlastně obec? Jaká je úloha obce? Jaká jsou práva občanů? Jaké informace mohou občané žádat? Mají podobná práva i lidé s trvalým bydlištěm mimo obec? Jaké jsou povinnosti zastupitelstva? Co může rozhodovat starosta? To jsou otázky, které sice rámcově tušíme, ale často si s odpovědí nejsme jisti.
Co je to obec ?
Pokud bychom hledali zákonné vymezení obce, základní principy najdeme v části sedmé Ústavy ČR. „Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.“ Dále hned úvodní paragraf zákona o obcích definuje obec jako veřejnoprávní korporaci s vlastním majetkem a právní subjektivitou. Za každou právnickou osobou jsou však lidé. Například u společnosti s ručením omezeným jsou vlastníky společníci. Jednatelé s.r.o. za společnost jednají, ale samozřejmě v zájmu vlastníků, tedy společníků. Co se týká informací o s.r.o., jde o informace o soukromé společnosti a mimo zákonem stanovených výjimek ( např. údaje povinně zveřejňované ve sbírce listin v obchodním rejstříku), lze údaje o společnosti považovat za informace interní. Úřady (například finanční), pokud nějakými údaji disponují, jsou povinny zachovávat mlčenlivost.
Pokud bychom chtěli například vesničku s 200 obyvateli přirovnat k s.r.o., šlo by o 200 „společníků“, kteří vlastní (po dobu trvalého pobytu) každý cca 1/200 majetku. Zároveň má každý z těchto „společníků“ právo na stejné informace a právo na to se aktivně podílet na samosprávě. Proč? No protože se jedná o jeho majetek, jeho informace a jeho právo do hospodaření „jeho“ společnosti zasahovat. Nepochybně je možné jakékoliv informace o hospodaření s naším majetkem si navzájem sdělovat. A zastupitelé? To jsou takoví naši jednatelé neboli mluvčí, ti nejlepší z nás, ve které vkládáme naši důvěru a přesvědčení, že budou rozhodovat a jednat v našem zájmu. Alespoň teoreticky. Nakonec, skládají slib: „ Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky“ (§ 69 Zákona o obcích, dále jen ZO).
Jaká je úloha obce?
Dle zákona o obcích „obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů“. (§ 2 ZO). „ Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péči a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“ (§35 ZO). Navážeme-li na předchozí porovnání, dá se říci, že obec je společenstvím lidí na určitém území, kteří se starají o rozvoj svého území tak, aby se jim v obci žilo co nejpříjemněji, a to prostřednictvím svých zastupitelů. Zastupitelé by se tedy měli snažit dobře vycházet se všemi občany, ptát se jich na jejich názor a přání. Pokud přání občanů neznají, nemohou dodržet slib, který skládali, tj. jednat v zájmu svých občanů. Zastupitelé by měli i podporovat místní spolky, protože spolky na území obce mají stejný cíl jako zastupitelé: starat se o své členy, občany obce. Proto je většina obcí ráda, když na jejím území spolky vznikají, ať již se jedná o hasiče, fotbalisty či klub břišních tanečnic. Je třeba si uvědomit, že členové spolku pomáhají obci zastat to, co obec vždy nemůže. Často vedou ke sportu či jiným aktivitám děti. Tyto činnosti jsou obvykle vykonávány ve volném čase členů spolků, bez nároku na odměnu. Morální i zákonnou povinností obce je tedy spolkům vycházet vstříc a podporovat je alespoň finančně. Nakonec, obec dostává (na rozdíl od spolku) ze státního rozpočtu nemalé prostředky za účelem péče o své území a občany.
Pro názornost je možné uvést příklad dobrého a špatného starosty: Dobrý starosta se snaží zjistit, co si lidé přejí. Pokud je mu občany předložen návrh, například k nějaké investici či vybudování hracích prvků, upřímně se tím zabývá a snaží se vyhovět, je-li to možné. Dobrý starosta oceňuje činnost spolků, váží si práce jejích členů a snaží se vyhovět, pokud spolek žádá finanční příspěvek pro aktivity či investice, zvláště takové, které budou sloužit nejen členům spolku, ale i mnoha dalším občanům obce. Špatný starosta se odmítá návrhy zabývat, zlobí se, pokud jsou vzneseny. Špatný starosta nevychází ani se spolky, odmítá přispět na cokoliv se slovy: „ vystavíte jen na vlastní náklady“, „nebudeme sponzorovat cizí lidi“ a podobně.
Jaká jsou práva občanů?
Budeme-li citovat z příručky ministerstva vnitra a veřejného ochránce práv „Práva občanů obce“, pak: „Jedním ze základních znaků demokracie a právního státu je vláda lidu. Proto také právní systém ČR předpokládá max. zapojení občanů, resp. jejich aktivní podílení se na správě věcí veřejných (at již přímo nebo prostřednictvím zvolených zástupců). Přístup k informacím o činnosti obce je otevřen všem zájemcům o informace, především však občanům obce. Jen dobře informovaný občan obce má možnost plně se zapojit do fungování své obce.“ V případě svobody projevu a práva na informace se jedná o naprosto zásadní práva, která jsou zaručena samotnou Listinou základních práv a svobod: „ Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny“. „Orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.“
Dle § 16 zákona o obcích mají občané právo:
- Hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zákonem o místním referendu
- Vyjadřovat na zasedáních zastupitelstva obce svá stanoviska
- Vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce a to bud písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na jednáních zastupitelstva
- Nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do zápisů výborů a dělat si z nich výpisy
- -požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti zastupitelstvem. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5% občanů obce, musí být projednána na jejich zasedáních nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů
- Podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Kromě hlasování v místním referendu mají stejná práva i fyzické osoby, které nemají trvalé bydliště v obci, ale vlastní na území obce nemovitost.
Jaké informace mohou občané žádat?
Každá fyzická či právnická osoba právo žádat v podstatě jakékoliv informace o činnosti obce, a to dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jediné informace, které nesmí být sděleny, jsou informace dle zákona o ochraně osobních údajů: osobní údaje osob, (např. týkající se soukromí osob), obchodní tajemství ( např. know-how, konkrétní technologie), majetkové poměry jiných osob (např. údaje o výši mzdy zaměstnanců). Na základě žádosti má obec povinnost poskytnout informace z účetnictví, informace z inventur, kopie smluv, kopie faktur, kopie projektů, rozpočty ke konkrétním akcím a další. V praxi je obvyklé, že obce i města podobné žádosti dostávají a zodpovídají. Smíme se dokonce ptát i na odměny zastupitelů, ale to není nutné, výši odměn lze zjistit z vyhlášky.
Pro názornost si můžeme opět uvést příklad dobrého starosty a špatného starosty: Dobrý starosta se snaží maximálně o transparentnost, jakákoliv jednání týkající se financí či výstavby považuje v podstatě za otevřené. Rád, často a pravdivě sám informuje občany. Špatný starosta naopak v případě, kdy se jedná o informace k běžné hospodářské činnosti obce, používá termíny jako „interní informace“, „vynášení interních informací“, „to bylo jen mezi námi“ a podobně, takže v konečném výsledku jsou občané nejistí, zda vůbec smí mluvit o záležitostech, které se týkají jejich „společnosti“.